Bulharsko

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Oficiální název (český):

Oficiální název (originální):

Státní zřízení:

Členství v mezinár. organizacích:

Hlavní město (počet obyvatel):

Rozloha (pořadí ve světě):

Počet obyvatel (pořadí):

Úřední, resp. užívané jazyky:

Kontinent:

Měna:

Černomořský stát na Balkáně. V polovině 7. století si kočovní Bulhaři podrobili zde usazené slovanské obyvatelstvo (a časem s ním splynuli včetně jazyka). Roku 681 byla založena 1. bulharská říše, jež dosáhla maximálního rozmachu (takřka na celý Balkánský poloostrov) v 10. století, ale později byla pohlcena Byzantskou říší. Ani 2. bulharská říše z 12.-14. století neudržela samostatnost a byla posléze obsazena Osmanskou říší . Moderní Bulharsko vzniklo až na Berlínském kongresu roku 1878 po rusko-turecké válce jako knížectví formálně závislé na Turecku . Roku 1885 byla připojena Východní Rumélie (území jižně od pohoří Balkán), do té doby turecká provincie. Úplná nezávislost země byla vyhlášena roku 1908. Bulharské územní zisky z 1. balkánské války (1912) byly redukovány po 2. balkánské válce, kdy Bulharsku zůstal jen úzký pruh egejského pobřeží. Účast v 1. světové válce po boku Centrálních mocností znamenala další územní ztráty a vymezení bulharských hranic zhruba v dnešním rozsahu. Za 2. světové války stálo Bulharsko opět na straně  Německa (dočasné územní zisky v Thrákii a Makedonii ). Po okupaci sovětskou armádou (1944) byl v zemi zaveden komunistický systém. Nejprve byl zbaven nezletilý Simeon referendem moci a byla vyhlášena lidová republika, převrat dokončilo roku 1947 přijetí nové ústavy a znárodnění průmyslu a bank. Od roku 1956 stál v čele strany Todor Živkov. V letech 1985-1989 proběhla násilná bulharizace v zemi žijící turecké menšiny, na 300 000 Turků emigrovalo. Komunistický režim padl roku 1989, v prvních volbách v roce 1990 zvítězili postkomunisté, Bulharská socialistická strana (BSP). Po generální stávce musela odstoupit. Ve volbách v roce 1991 byl za prezidenta zvolen Želju Želev a parlamentní volby vyhrál Svaz demokratických sil. V roce 1993 byly podepsány asociační dohody s EU. Volby v roce 1994 vyhrála BSP.

PŘEDSTAVITELÉ:

KNÍŽATA

Dynastie Hessensko-battenberská

1879-1886 Alexandr I.

Dynastie Sasko-koburská

1887-1908 Ferdinand I. (od 1908 car)

CAŘI

1908-1918 Ferdinand I. (do 1908 kníže)

1918-1943 Boris III.

1943-1946 Simeon II.

PŘEDSEDOVÉ PREZÍDIA LIDOVÉHO SHROMÁŽDĚNÍ

1946-1947 Vasil Petrov Kolarov

1947-1950 Minčo Kolev Nejčev

1950-1958 Georgi Damjanov

1958-1964 Dimitar Ganev

1964-1971 Georgi Trajkov

PŘEDSEDOVÉ STÁTNÍ RADY

1971-1989 Todor Živkov

1989-1990 Petr Mladenov

PREZIDENTI

1990          Petr Mladenov

1990-1996 Želju Želev

od 1996     Petr Stojanov